Fotovýlet z Pusteven na Smrk

Září 2017. S kolegy z práce jsme měli čtvrtek a pátek teambuilding (= výlet plus večerní pivo, víno, rum, … 🙂 v Beskydech na Lysé hoře a na Pustevnách. Mým konečným cílem byl ale Smrk. Ve čtvrtek jsme spali přímo na Lysé hoře na Kamenné chatě (Desítka). Je to paráda vstávat na východ slunce těsně před ním a jenom vyjít před chatu. O tom už jsem psal před časem v článcích o svítání na Lysé hoře a druhé cestě po žluté značce. Vzhledem k programu předchozího večera se mi ani nechtělo vstávat na modrou hodinku. Udělal jsem pár fotek a už se těšil na snídani (v ceně ubytování). Abych pravdu řekl, tak jsem byl zklamán. Restaurace Maraton se moc nevytáhla. A tak jsem se šel nasnídat pořádně do Bezručovy chaty.

Poté jsme sešli dolů a auty se přesunuli na Pustevny, kde pokračoval teambuildingový program 🙂 Ubytováni jsme byli na chatě Šumná. Ubytování jednoduché. Jídlo, pití a obsluha výborná. Mohu doporučit. Ráno se všichni kromě mne rozjeli domů. Předpověď počasí byla příznivá, žena měla pracovní víkend a syn byl u babi a dědy. A tak jsem toho využil a už dopředu si naplánoval, že si udělám výlet z Pusteven na Smrk. Trasu jsem naplánoval takto: Pustevny – Tanečnice – Čertův Mlýn – Martiňák – Kociánka – Smrk. Je to cca 17 km, viz mapa níže, po kliknutí se otevřou mapy.cz. Na Smrku jsem chtěl přespat pod širákem a v neděli sejít do Ostravice na vlak a jet domů.

Protože jsem chtěl přespat pod širákem, tahal jsem sebou i karimatku a spacák. Společně s foto výbavou, stativem a ostatními věcmi vážila moje krosna 23 kg (schválně jsem si ji potom doma zvážil).

Z Pusteven jsem to vzal po červené přes vrchol Tanečnice (1084 m) a Čertův Mlýn (1206 m). Byla to dobrá volba. I přesto, že byla sobota, tak jsem potkal první lidi až někde u Bukoviny, směrem na Martiňák. Ale také musím říct, že nahoru na Čertův Mlýn je to pěkný krpál. Krosna byla stále težší  a Smrk v dálce se přibližoval velice pomalu 🙂

Na Martiňáku jsem si udělal pauzu na jídlo a poté pokračoval dolů. Je škoda, že se musí sejít znovu do údolí a šlapat zase od začátku na Smrk. Přitom jsem už byl skoro ve výšce Smrku na Čertově Mlýně. Je tam výškový rozdíl 70 metrů. Další pauzu jsem si udělal na Kociánce. Od Podolánek až na Smrk je to už zase pěkný stoupák. Krásně šlo poznat, kdy to bylo prudší. To mě bolely nohy. Když to prudké nebylo, bolela mě ramena 🙂

Asi kilometr a půl pod vrcholem Smrku je Hubertova chata. Někde píšou zámek, ale to je velice odvážné tvrzení 🙂 Důležité bylo, že je tam pramen, kde jsem dočerpal vodu. Měl jsem veliké štěstí na 2 chlapy (Saša a druhé jméno už jsem zapomněl, sorry), kteří se tam připravovali na večerní akci a chladili bečku piva. Ja jsem se s nimi rozdělil o mou griotku. Oni zase se mnou o pivo. Parádní osvěžení a tímto jim děkuji!

Na vrcholu Smrku (1276 m) bylo celkem dost lidí. Shodil jsem šťastně krosnu dolů a rozdělil se o poslední zbytky griotky. Tímto zdravím Evku (krásná slečna) a Kiru (krásný vlčák – fenka).

Pro dobré místo na focení se musí sejít trošku dolů směrem na sever, cca 50 metrů. Je tam i lavička, kde se dá sednout. Otevírá se tam výhled na Ondřejník, Kněhyni, Stolovou, Radhošť, … Postavil jsem stativ a fotil. Lidé přicházeli, odcházeli a já fotil až skoro do tmy.

Když jsem se potom vrátil nahoru na vrchol, tak k mému překvapení tam už nikdo nebyl. Čekal jsem, že tam někdo bude také přes noc, ale nakonec jsem tam zůstal sám. Lehl jsem si na karimatku vedle borůvčí. Ve spacáku bylo teplo. Jedině na ruce mi bylo zima, protože nejsem zvyklý je mít uvnitř spacáku. Tak jsem si na ně dal ponožky a bylo to OK. Moc jsem se nevyspal, protože tam hodně foukalo. Přicházela nová fronta a já se jenom modlil, ať nezačne pršet. Neměl jsem sebou žádnou celtu.

Ráno už bylo zamračeno a mlha. Dolu jsem nešel zkratkou, ale normálně po červené značce až do Ostravice na vlak. Bylo to super a příště se už snad někdo přidá.